Proč děláš pétanque i bojová umění? A fakt jsi táhnul 8 kilo koulí na Ukrajinu???

Seminář k 100 letům narození Mistra Nguyen Zui Chai – Ho Hai Longa byl pro mě skvělou příležitostí podívat se poprvé na Zakarpatskou Ukrajinu, která je tak úzce svázaná s historií Československa.

Program vypadal velmi lákavě, cvičit mě baví, rád objevuji nové věci…a pro jistotu jsem si do tašky přibalil ještě 8,5 kilo koulí na pétanque!

Celonoční cesta autobusem byla náročná, naštěstí jsem měl alespoň 2 sedadla jenom pro sebe. Na slovensko-ukrajinských hranicích jsme si připomněli fronty na celnici, na které již moc nejsme zvyklí.

A hned poté nás přivítaly ukrajinské silnice, kvalitou velmi rozdílné od těch, co známe z České republiky. V Mukačevu už na českou výpravu čekal Alex Zubarjev, mistr 5.danu tradičních bojových umění Kung Fu a dvěma auty jsme se přesunuli do hotelu v krásné přírodě Podkarpatské Ukrajiny.

Čím jsem starší, tím jsem pohodlnější. Proto na cestách rád spím v jednolůžkovém pokoji. V hotelu Nataška tomu ale bylo jinak. Tam na mě čekali tři spolubydlící, které jsem navíc ani neznal. Musím přiznat, že to mělo své kouzlo a těch pár dnů se to dalo bez problémů zvládnout.
Už ráno jsem se podíval po okolí, kde by se dal nejlépe hrát pétanque, ale žádné nadšení to ve mně nevyvolalo. Vrátil jsem se tedy zpátky k hotelu…a vedle něj jsem objevil rovnou plochu, která sice byla trochu zarostlá travou, ale jinak naprosto vyhovující. A hned se ukázala výhoda čtyřlůžkového pokoje – nebyl problém rychle sehnat spoluhráče!

Odpoledne proběhla první část cvičení. Provázely ji sice malé zmatky ohledně času (ten mukačevský se neshoduje s kyjevským), ale jinak to byl příjemný začátek, zakončený besedou s Igorem Astaševem, velmistrem 10. danu Win Chun Kueng Phai.

Počasí během celého pobytu bylo nádherné, cvičení třikrát denně skvělé (doporučuji všem, co nemusí každé ráno do práce!) a pravidelné besedy s Igorem Astaševem inspirující. Jeho názory, vycházející z filozofie Win Chun ve velké míře ovlivňují všechny ty, kteří se tomuto bojovému umění věnují na Ukrajině, v Čechách i jinde, a on sám si je vědom dopadu svých slov. Určitě je dobré o nich zapřemýšlet a přizpůsobit si je světu, ve kterém žijeme.

Bylo velmi zajímavé vidět pohromadě tolik mistrů Win Chun a sledovat je při práci se žáky. My začátečníci a méně pokročilí (snad se nedotknu těch zkušenějších, kteří v naší největší skupině byli) jsme měli tu čest, že se nám po celou dobu pobytu při cvičení věnoval Igor Astašev a byl to bezpochyby nezapomenutelný zážitek.

Program semináře sliboval představení různých druhů cvičení a naprosto to splnil. Výlet do hlubin Win Chun stál za to. Část technik pravděpodobně nikdy cvičit nebudu, ale cvičení s tyčí a některé další sestavy mě nadchly. Stejně jako přátelská atmosféra při cvičení i mimo něj.

Jídlo v hotelu bylo jiné, než se obvykle servíruje v Praze. Ale osobně mám různé jáhlové a pohankové kaše (častá součást místního jídelníčku) rád a bylo to pro mě příjemné zpestření. Stejně tak i výlet k nedalekým vodopádům a prohlídka Mukačeva a Užgorodu na zpáteční cestě k autobusu do Prahy. A navíc nás Alex Zubarjev pozval na výbornou rybí polévku do rustikální restaurace nedaleko Mukačeva. Mňam!

Díky semináři jsem poznal skvělé lidi, udělal jsem si větší přehled o tom, co nabízí Win Chun, mohl jsem obdivovat krásnou přírodu a to vše dohromady mě namotivovalo k pravidelnému cvičení.

Hledáte snad lepší důkaz, že organizátoři odvedli perfektní práci?